Poštovní schránka na rohu ulice

„……. to není nějaká lecjaká věc“. Tohle nás Jiří Wolker učil již za školních let a znovu jsme si to potvrdili při naší návštěvě města na vodě, v Benátkách. Držíme se totiž zastaralého zvyku a pokud je to jen trochu možné, z našich výletů či dovolených stále posíláme papírové obrázkové kartičky a snažíme se na ně dokonce vybrat i hezké a zajímavé známky.
Většinou to není nic složitého, stačí pohled vybrat, zakoupit, požádat o známku do ČR a poté hodit do schránky a čekat, kdy a zda vůbec dorazí 🙂 .

postovni-sch

V centru Benátek, u takového hezkého starobylého stánku, jsme se rozhodli, že to je to pravé místo na výběr pohledů našim blízkým. Hned jsme taky koupili známky, ať to máme vše pohromadě. Starší pan prodavač nám názornou ukázkou tabulky potvrdil, že známka, kterou nám za 1eur prodal, platí po celé EU. Jen nám nepochopitelně oznámil, že pohlednice máme poté hodit do schránky….no to je snad dost jasné, že s nimi nepoběžíme stát frontu na poštu, právě proto je i se známkou kupujeme.
Při příjemném posezení ( já džus, přítel pivo! 🙂 ) jsme napsali pár řádek s tím, že někde cestou určitě narazíme na schránku a pohlednice nasměrujeme na jejich cestu do nových domovů. Nejen, že jsme žádnou schránku jen tak nepotkali a často si ji pletli třeba se schránkou na hasičák apod., ale u vlakového nádraží jsme zjistili, že poslat tyhle pohledy nebude tak snadné.

Ony totiž existují poštovní služby minimálně dvě. Jedna oficiální, to pak pohled můžete nechat třeba i v trafice právě na nádraží, a ta druhá je soukromá a má vlastní schránky a sběrná místa. Takže proto ten starý pán ve stánku ukazoval tak vehementně na tu konkrétní schránku, což nám ale tehdy vůbec nedošlo. Jelikož nám zbývalo něco přes půl hodiny, rozhodli jsme se ještě rychle oběhnout okolí, zda nějakou správnou schránku najdeme. Věřte nevěřte, nenašli.

Byla tu sice možnost koupit nové známky (samozřejmě lacinější, za 70 centů) a pohledy nechat ve zmíněné trafice na nádraží, ovšem tam neberou karty, bankomat v nedohlednu a hotovost samozřejmě již zcela žádná. Po zvážení, zda někoho požádat např. v recepci hotelu, aby nám je poslal a věřit, že tak učiní, jsme se rozhodli neriskovat a pohledy vlastnoručně hodit v ČR. Sice budou bez italského razítka, ale snad takhle hezky dojdou, kam mají 🙂 .

DSC_0001

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.