Je tu zase čas sázení cibulek…

Myslím cibulek jako cibulovin, ne cibulek jako zeleniny. Na to, přiznám se, mě moc neužije, ačkoli už taky začínám pokukovat, kde by se nějaké té domácí úrodě mohlo dařit. Přeci jen není nad bio ze zahrádky.

Zatím máme kromě pár rajčátek a potřebných bylinek jahody. Ty jsem pro jistotu nasázela mezi růže, aby nebylo tak snadné je otrhávat 🙂 Moc to ale nefunguje, mlsná je prostě silná potvora.

Ale zpátky k těm cibulkám. Jedna z mála věcí, co mám na podzimu ráda, je vybírání těch krásných barevných poslů jara. A že jejich nabídka rok od roku stoupá! Vždycky, když teď přijedu do zahradnictví, neumím odejít s prázdnou… krokusy, narcisy, tulipány, modřence, bledulky, sněženky, hyacinty…a to vše v nepřeberném množství barev, tvarů a výšek.

Nevím, jak vy, ale já si vždycky vyberu místo a barevnou kombinaci kytiček a tam je zasadím, bez nějaké cedulky nebo označení. A pak mám na jaře radost, co že to všechno vyrostlo a kde 🙂

Přiznám se, že moc nedodržuji sázení cibulek do košíčků, aby moc nezalézaly do země, daly se snadno vyjmout a byly více chráněné proti všelijakým nenechavým hlodavým zoubkům. Také by se měly některé občas vyndat, případně rozdělit, ošetřit a znova zasadit.

Jediné, co dodržuji, je hloubka sázení. Ačkoli je pravda, že na to jdu čistě lidově, také nijak vědecky. Prostě cibulka by měla být v trojnásobné hloubce, než je její velikost, zasazená samozřejmě koncem s kořínky dolů. Myslím, že to funguje dobře a že se jarním kráskám u nás daří docela dobře.

Přeji příjemné vybírání jarního býlí a ať nám ho co nejvíce vykvete.